6.kapitola

19. března 2011 v 13:50 | Cooky |  Má jiná povídka..

Vrátili jsme se do vesnice. Jonoe jsme předali sestřičkám v nemocnici, aby ho vyšetřily. Když jsme odcházely tak se sensei zastavila a pravila ,,Holky běžte sami, já tu počkám na vísledky.'' Nijak jsme neodporovali. A já navíc byla unavená. Jen jsem chtěla slib ,, Ale necháte se vyšetřit také zdá se mi že jste utrpěla dost zranění. A ještě něco pak až se ty výsledky dovíte tak nám je řekněte.'' Sensei byla zaražená, ale pok mi to slíbyla.


V noci se mi zase zdál podivný sen. Viděla jsem 10 lidí. Stály ve véčku. Pomalu se odhalovaly. Byli divní. Když jich bylo odhalených osm přišel k nim další. Měl černé vlasy. A ti zbylí dva byly stále šedí. ,,Crrrrrrrrrrrrrrr!'' ozval se zvonek. Byla jsem v postely. Ale co to nebyla jsem doma. Ležela jsem v nemocnici! ,, Co se to děje?'' otázala jsem se unaveným skoro zničeným hlasem. Sensei která seděla vedle mě mi odpověděla prostě. Omráčily tě na cestě domů. Naštěstí jsem tě našla. Chtěla jsem ti donést ty vísledky. Jenže jsem tě našla na zemi vedle popelnic. Zamyslela jsem se. Doopravdy jsem nevěděla že bych došla domů Vlastně jsem si na nic nevzpomínala. Uznala jsem že je to možné. Ohlédla jsem se a zjistila že za mnou je stažen zelený závěs. ,, Kdo je tam?'' zeptala jsem se. ,, Tam leží Jonoi. Není mu moc dobře. Ale není mu tak zle jak vipadal.'' odvětila sensei. Docela jsem se lekla. Pak jsem si ale vzpoměla. ,, Jak dopadly ty vísledky?'' zeptala jsem se. Vipadalo to že si sensei nemůže vzpomenout. ,, No dopadly dobře. Jak jsem řekla není mu tak zle. Vipadal že to bude horší. Konkrétně řečeno vivrknul si kotník a byl silně omráčen.'' usmála se sensei. Byla jsem ráda že to není horší. Jenže nás to alespoň na 3 týdny viřadí a my snad nikdy neuděláme první misi. ,,Můžu jít domů?'' položila jsem další otázku. ,, Ale jistě.'' odvětila sestřička která právě vešla. Byla jsem ráda. Ale nejdřív jsem se chtěla podívat na Jonoe. Pohlédla jsem na sestřičku. Ona hned věděla oč se jedná.

Skláněla jsem se nad Jonoem. Vipadal dobře. Ještě stále spal. Najednou se začal probírat. Když se probral Začal pokládat nesmyslné otázky typu Co? Jak? Kde? Proč? a podobně. Zachvíli se uklidnil a začal mluvit plynule.Poté jsem se dověděla že čekal s Daidarou na nás, ale najednou je někdo napadl. Nestihl postřehnou kdo to je. Zakopl totiž a upadl na kámen. A potom už si nic nepamatuje.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máš ráda čaj? Jestli ano.. click xD


Komentáře

1 Isí Isí | 1. dubna 2011 v 14:04 | Reagovat

Ahojky, tak opět jsem si našla čas a jednou jsem se sem šla opět juknou. A co nevidim, že za dobu mé nepřítomnosti toho tu hodně přibylo. Takže to tu budu muset hodně moc prozkoumat. Co se týče této povídky, začátek mě docela zaujal, ale pak si to vzala hodně hopem. Uvidim, jak se to bude dále vyvíjet. Pa

2 Cooky :D Cooky :D | Web | 2. dubna 2011 v 11:28 | Reagovat

Ech.. Děkuji.. Tuhle povídku jsem psala asi před rokem a půl.. To po mě nemohli chtít nějaké velké výkony.. Tak já přidám tedy další díly

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama